Lucie Lustyková (25 let),

na fotce v 9. měsíci těhotenství, teď už má dceru

Diagnóza: ztráta menstruace

Lucie toužila po dítěti odjakživa. Když se vdala, nebylo, proč dál čekat. „Vysadila jsem antikoncepci, kterou jsem brala bez přestávky od patnácti. Lékaři mi říkali, že je kvalitní, a tak jsem věřila, že v tom nebude žádný problém. Po vysazení antikoncepce jsme dali tělu tři měsíce na to, aby si odpočinulo,“ popisuje Lucie. „Začali jsme zkoušet otěhotnět předloni v říjnu, v listopadu jsem místo menstruace jen trošku špinila, a tak jsem si říkala: Hurá, vysněné miminko je tady!“ Těhotenský test zakoupený v lékárně byl ale negativní. Další měsíce byly také bez menstruace a s negativními těhotenskými testy, a tak Lucie začala mít strach, že je nemocná. „Gynekoložka nezjistila nic závažného, jen podle ultrazvuku potvrdila, že těhotná nejsem. Píchla mi tedy injekci, která měla menstruaci vyvolat.“ Injekce agolutinu prý spoustě žen menstruaci ‚nastartuje‘. Lucii ale ne. „Za týden přišlo špinění a pak zase nic. Další měsíc mi zase museli píchnout agolutin a menstruace pořád nepřicházela.“
Gynekoložka poslala Lucii na různá vyšetření. „Zjistili, že mám velmi nízkou hladinu hormonů, že moje tělo vůbec není schopno vyprodukovat vajíčko, a že tak do jiného stavu prostě přijít nemůžu. S hormonální léčbou chtěla ale lékařka ještě počkat,“ vzpomíná Lucie. Byl to pro ni šok. A pak přišla další rána. Vyšetření jejího muže ukázalo velmi nízkou plodnost. „Pro nás to bylo fakt strašné. Uvědomili jsme si, že i kdybychom oba měli jiné, zdravé partnery, i tak bychom měli problémy dítě počít, natož spolu,“ říká Lucie, která v té době začala propadat depresím a beznaději: „Najednou se v mém okolí vyrojila spousta těhulek, všichni rodili děti ostošest a já, která bych byla nejlepší mámou na světě, pořád nic.“
Tehdy si vzpomněla na článek v jednom časopise, kterému se před rokem smála. Psalo se tam o astrologovi, který vypočítává ženám plodné dny. Po mnoha měsících marných pokusů otěhotnět byla však už Lucie natolik zoufalá, že se rozhodla to zkusit. Zašla za astrologem, a ten jí vypočítal takzvané astrologické plodné dny. V nich se měli společně s manželem o miminko pokoušet. „Taky mi doporučil, ať si v lékárně koupím vitamin E, zinek a kyselinu listovou, a manželovi ženšen,“ říká Lucie. A pak následovaly tři měsíce ,plánovaného rodičovství.‘ „Byla jsem jak bláznivá, prostě jsem pořád čekala, až budou ty správné dny,“ směje se. Manžel užíval ženšenové tabletky a už asi po půldruhém měsíci se dostavily první výsledky – vyšetření spermií ukázalo nečekané zlepšení.
I když manžel už na tom byl lépe, Lucie pořád nemenstruovala, a tak jí gynekoložka doporučila podstoupit laparoskopii, aby se zjistilo, jestli nemá ještě nějaký další problém. „Prošla jsem veškerým předoperačním vyšetřením a ještě mi píchli agolutin, protože před tím bych prý měla odmenstruovat. Jenže uběhlo čtrnáct dní a já pořád nic,“ vzpomíná Lucie. Když měla týden před laparoskopickou operací, těžko říct proč – pozitivní výsledek nečekala – si přece jenom raději pro jistotu udělala těhotenský test. „Když se na něm ukázaly dvě čárky, podlomila se mi kolena. Ale stejně jsem tomu nedokázala uvěřit a běžela do lékárny pro další testy, tehdy jsem si jich udělala aspoň pět,“ popisuje. Všechny vyšly pozitivně, a tak s nadšením utíkala ke své gynekoložce. „Ta mě hned zchladila, nechtěla tomu věřit, ale ultrazvuk mé těhotenství potvrdil,“ říká šťastná Lucie, která koncem července porodila krásnou a zdravou holčičku Sáru.

Metoda astrologických plodných dnů

„Každá žena má kromě známých plodných dnů také plodné dny astrologické, a ty můžou být i uprostřed menstruace,“ říká astrolog Josef Kulovaný, který se výpočtem astrologických plodných dnů zabývá řadu let a má prý takto ,na svědomí‘ přes tisíc dětí. K výpočtu astrologických plodných dnů potřebuje znát datum, čas a místo narození ženy a nejlépe také jejího muže. Na jejich základě vypočítá dny, kdy by bylo ideální zkoušet dítě počít. „Základ je v tom, že plodnost ženy je vázána na fázi měsíce, ve které se narodila. Když se narodila například za úplňku, je plodná za úplňku a podobně,“ říká.

POMOCNÍK: HOMEOPATIE

Simona Neprašová (35 let),

syn Matěj (1 a ¾ roku), nyní podruhé těhotná

Diagnóza: nedostatek hormonů

Otěhotnět se Simona rozhodla asi rok po svatbě krátce po třicátých narozeninách. „Měla jsem nepravidelnou menstruaci, a když jsme začali uvažovat o dítěti, zašla jsem ke gynekoložce,“ vzpomíná. Lékařka jí naordinovala hormony.
Po hormonálních lécích bylo Simoně hodně špatně, přesto je poctivě užívala asi tři měsíce. Menstruace se však neupravila. Gynekoložka ji tedy poslala na další vyšetření. „Tam zjistili, že nemůžu otěhotnět, protože mi vajíčko dozrává déle, než má,“ říká Simona, které lékaři doporučili docházet každý den na hormonální injekce. Pak následoval ultrazvuk, kde zjišťovali, jak na tom vajíčko je. „Bohužel pořád mi dozrávalo později. Byl to takový závod s časem, který nám také úplně převrátil sexuální život. Ten byl tak nějak na povel lékaře, který řekl, tak teď na to skočte, vypadá to, že je vajíčko zralé.“ Přes to všechno se Simoně otěhotnět nedařilo, a tak následovala nepříjemná vyšetření. „Byla jsem na laparoskopii, kde zjistili, že je všechno v pořádku, manžel na spermiogramu, tam to bylo taky všechno v pohodě, a tak nám lékaři navrhli zkusit nejprve inseminaci a pak umělé oplodnění,“ říká. Inseminace úspěšná nebyla, o umělém oplodnění Simona nechtěla zatím ani slyšet. „Byla jsem prostě nějak přesvědčená, že jednou budu mít dítě normálně, a dala jsem si hranici 35 let,“ říká. I když se snažila být optimistická, bylo to pro ni docela těžké. „Tři roky po doktorech, to byla síla. Kamarádky, které se o dítě začaly pokoušet třeba mnohem později, už byly dávno těhotné a já pořád nic.“
Po neúspěšné inseminaci a problémech s hormony Simona vyměnila lékařku. „Nová gynekoložka mi předepsala jiný hormonální lék, ten jsem brala tři měsíce a otěhotněla jsem,“ vzpomíná. Ve druhém měsíci těhotenství však potratila. A to bylo příslovečnou poslední kapkou. „Napadlo mě, jestli můj problém lékaři neberou za špatný konec. Měla jsem hodně těžké dětství, problematický vztah k matce atd., to ve mně zanechalo hluboké rány, a já si říkala, že by to mohlo souviset,“ vzpomíná. V té době Simona našla na internetu stránky klasické homeopatie. „Zaujalo mě, že tahle forma léčby pracuje také právě s psychickými bloky, a tak jsem tam krátce po potratu zašla.“ Homeopatka ji vyslechla a dala jí homeopatické léky. Tři měsíce nato Simona otěhotněla. „Přišla jsem do jiného stavu vlastně hned při prvním pokusu. Po potratu jsme si totiž museli dát minimálně tři měsíce přestávku.“ Dítě bez problémů donosila a narodil se jí zdravý syn Matěj. „Skoro čtyři roky do mě cpali hormony a nepomohlo to. Myslím, že jsem zkrátka měla nějaký psychický problém, a s tím lékaři bohužel vůbec nepracovali,“ komentuje Simona. „Hned po první dávce homeopatik jsem se začala cítit hodně dobře. Stala jsem se otevřenější a veselejší,“ říká. Když se Simona rozhodla pro druhé dítě, zase vyhledala pomoc homeopatky a několik měsíců nato, opět bez problémů, otěhotněla.

Metoda klasické homeopatie

„Léčba pomocí klasické homeopatie probíhá vždy individuálně, je, jak se říká, šitá na míru konkrétní mamince a jejím problémům,“ popisuje homeopatka Barbora Mašková. Klasická homeopatie prý neléčí pouze neplodnost, tj. nepodávají se pouze homeopatické léky na neplodnost, ale pracuje se s celkovým zdravotním – fyzickým i psychickým – stavem ženy. „Při této léčbě dochází k celkovému posílení organismu, včetně psychiky, pracujeme s odstraňováním starých emočních a mentálních bloků, které mohou způsobovat právě neplodnost,“ dodává.

POMOCNÍK: CVIČENÍ MOJŽÍŠOVÉ

Tímea Vidová (37 let),

syn Rafael Matyáš (10 měsíců)

Diagnóza: primární neplodnost – neprůchodnost vejcovodů

Svou neplodnost zjistila Tímea vlastně náhodou. „Jsem od svých osmi let nevidomá a dlouho jsem váhala, zda vůbec zvládnu mít dítě,“ vzpomíná.
Před čtyřmi lety u ní gynekolog zjistil cysty na vaječnících. „Řekl, že musím na operaci. Mně se ale nechtělo, operaci jsem odmítla a místo ní si naordinovala bylinky,“ říká Tímea, která měla s přírodní medicínou dobré zkušenosti. „Cysty mi za čas zmizely, na ultrazvuku se neukázaly. Lékař tomu ale nechtěl věřit, něco prý ultrazvuk neukáže, a poslal mě na laparoskopii, která potvrdila, že cysty opravdu nemám.“
Při laparoskopickém vyšetření Tímee zároveň zjišťovali průchodnost vejcovodů. Dobrou zprávu tak ihned vystřídala špatná. „Řekli mi, že jsem neplodná, mám takzvanou primární sterilitu, vejcovody tak ucpané, že by mi nepomohla ani operace, a že nikdy neotěhotním normální cestou,“ vzpomíná. Nabídli jí metodu umělého oplodnění. „Já na to ale hned nekývla, prostě jsem chtěla čas,“ vzpomíná Tímea.
V té době už cvičila podle Ludmily Mojžíšové. K této metodě se dostala kvůli svým jiným zdravotním problémům. O tom, že by jí to mohlo pomoci i s otěhotněním, se zmínila svému gynekologovi. „Smál se a říkal, ať si klidně cvičím, co chci, že by se musel stát zázrak, abych otěhotněla.“
Tímea se domluvila se svým mužem, že počkají rok a vyzkoušejí alternativní metody. Každý den cvičila, vařila si bylinky a hlavně se snažila nevzdávat: „Prostě jsem na neplodnost nemyslela  a snažila se zklidnit i celé tělo.“
Několik měsíců nato se něco změnilo. „Bylo mi hrozně krásně a cítila jsem, že jsem těhotná,“ vzpomíná. Bylo to před Vánocemi, kdy měla odjet za svou rodinou na Slovensko, kde její neteř právě trápily neštovice. Tímea se bála, že pokud by čekala dítě, uškodilo by mu to. I když tomu nikdo nevěřil, šla si koupit těhotenský test. „Když jsem si ho udělala a objevily se tam dvě čárky, běžela jsem si do lékárny koupit další. Ten se ale taky ukázal jako pozitivní.“ Tímea tedy volala svému gynekologovi. „Smál se mi, že je to nesmysl, že já nikdy těhotná nemůžu být.“ Nakonec se jí ale podařilo přesvědčit ho, aby ji na vyšetření vzal. „Koukl na ultrazvuk, divně se zatvářil a řekl: Ano, jste těhotná.“
Tímea prožila těhotenství v naprosté pohodě. „Bylo jen zvláštní, jak jsem s sebou už s velkým břichem vláčela kartu, na které bylo napsáno ohromným písmem: PRIMÁRNÍ STERILITA,“ vzpomíná a dodává: „Měla jsem diagnózu, které lékaři nedávají šanci. Myslím, že můj příklad ukazuje, že by se ženy neměly hned vzdát a se skloněnou hlavou přijmout verdikt neplodnosti. Neměly by propadnout beznaději, ale zkusit s tím něco udělat.“

Metoda Ludmily Mojžíšové

Původně rehabilitační metoda, která byla a stále je používána k řešení funkční ženské sterility, ale i léčbě bolesti zad či dalších částí těla. Její autorkou je zdravotní sestra, která na základě svých letitých zkušeností vytvořila metodu vyšetření, cvičení a mobilizace hybného systému. Není lékařsky potvrzeno, že při léčbě neplodnosti vážně pomáhá, ale fyzioterapeuti mají takové výsledky. „Cvičením se žena uvolní a začne lépe dýchat… Domníváme se, že výsledkem zlepšeného napětí v pánevním dnu dochází k prokrvení pánevního dna a průchodnosti vejcovodů a vaječníků, které pak lépe fungují,“ říká fyzioterapeutka Eva Nováková.