Hodná holka

Alena udělá pro svého milého vše, co mu na očích uvidí. Jezdí s ním na akční dovolenou na hory, i když by se radši válela u moře, zůstává po večerech sama, protože přítel má spoustu aktivit a taky kamarádů („Promiň, ale do chlapské společnosti tě prostě brát nebudu.“), vyslechne ho, kdykoli je mu ouvej, a sama si na nic nestěžuje. „Nechci ho zatěžovat svými problémy. Jednou, když mi hrozila v práci výpověď, jsem to zkusila. Byl z toho tak otrávený, že nám to zkazilo celý večer. Tak se radši svěřuju kamarádce,“ popisuje svůj vztah Alena. A to není poprvé. Podobně probíhaly i její předchozí vztahy. A zkrachovaly. „Často končily dřív, než začaly. Prý jsem moc hodná. Jenže já to jinak neumím,“ dodává Alena skoro rezignovaně.

Co dělá špatně:
Alena se chová jako dokonalá masochistka. Nejen že ji způsob, jak funguje ve vztazích, dovede jasně k rozchodu, ale navíc jí ani nevyhovuje a vůbec se v něm necítí šťastná.

Jste na tom stejně? Co s tím:
Je potřeba pochopit příčiny svého chování. Ty s největší pravděpodobností najdete ve svém dětství. Nebyla jste vy ta hodná a poslušná holčička, kterou za to maminka (tatínek, babička…) měla ráda? Nebo naopak neměla tak, jak jste potřebovala? Tak jste se snažila být o to hodnější, poslušnější… Bohužel jsou to silně zakořeněné způsoby chování, tedy je možné, že to skutečně, jako Alena, nijak ‚jinak neumíte‘. Jenže pokud chcete být skutečně šťastná a žít ve vyrovnaném vztahu, je nutné se to JINAK naučit. Bohužel vám asi tady nepomůže jen chtít, protože nevíte JAK, a tak by vás to chtění mohlo dovést nejspíše třeba až k druhému extrému. A role zlé mrchy může být sice pro určitý typ mužů sexy, ale trvalou spokojenost to nepřinese ani jednomu. Nejlepší cestou je psychoterapie. Tip: Dalším pomocníkem by vám mohla být metoda rodinných neboli systemických konstelací. Ty právě s rodinným systémem a jeho vazbami velmi úspěšně pracují.

Převoznice

Olina už pár let cítí tikot svých biologických hodin. Její přítel o tom ale nechce ani slyšet. „Nechápu to. Letos mu bude už osmatřicet a děti má evidentně rád. Když jsme se před dvěma lety poznali, říkal, že děti už určitě chce. A to byl jeden z důvodů, proč jsem do toho vztahu šla, i když jsem měla od začátku pocit, že se do mě Aleš zase tolik nezamiloval. Asi jsem ho spíš sbalila já,“ svěřuje se Olina a přiznává, že Alešovi nerozumí. Žijí přece tak jako každý normální pár, bydlí spolu, ona je úžasná hospodyňka… Jenže to Alešovi evidentně nestačí. „Pořád vysedává na internetu. Dokonce jsem zjistila, že má profil na internetové seznamce. Když jsem se ho na to ale zeptala, řekl, že je to jen legrace,“ vysvětluje.

Co dělá špatně?
Olina potkala muže, pro kterého je jen ‚převoznicí‘, tedy tou, která ho ‚převeze‘ do jiného vztahu. Převoznice je zkrátka žena, se kterou její muž do budoucna nepočítá. A to i přesto, že je s ní v současnosti rád. Proč by Aleš s Olinou nebyl? Má pohodu a teplo domácího krbu a s ním veškerý servis. A tak si takhle v klídku čeká a sní o té své ‚osudové‘, které dá všechno to, co Olině dát nechce.

Jste na tom stejně? Co s tím:
Určitě není chyba ve vás! To, že jste ve vztahu s mužem, který s vámi nechce prožít zbytek života, nevypovídá nic o vašich, a třeba ani jeho (ne)kvalitách. Jen jste se zkrátka dala dohromady s tím PRO VÁS špatným mužem. A pokud už jste ve stadiu, kdy se chcete usadit, kdy chcete od života víc než jen prožívat pohodovou současnost, zřejmě byste měla sebrat všechny síly a z takového vztahu odejít. Když ale o budoucnosti tolik nepřemýšlíte, rozchod není nutný. Také on pro vás může být tím převozníkem, se kterým prožijete hezké chvíle, než se pro rozchod rozhodnete definitivně. Jen tomu vztahu nedávejte žádné naděje do budoucna, bolelo by vás to.

Tip:
Už nikdy převoznicí? Není to zas tak těžké, pokud se budete řídit základním pravidlem – dejte druhému najevo svůj zájem, ale spíš jen v náznacích, balit vás musí on. Pak budete mít jistotu, že se mu opravdu líbíte, že i u něj přeskočila ta pověstná jiskra, jež je pro dobrý vztah nezbytná.

Záchranářka

Petr byl další v řadě mužů, se kterým to Kateřině nevyšlo. Nechápe proč. „Vždycky jsem se snažila svému partnerovi vycházet vstříc. Pomáhat mu, když byl v úzkých. O tom přece partnerství je!“ říká. A tak i v tomto případě za partnera řešila, co se dalo. Měl potíže s rodinou? Pomáhala je usmiřovat. Měl na krku exekuci? Obvolala všechny právníky, oběhala soudy a nakonec mu i půjčila peníze… A když už se zdálo, že jejich vztah přestává být zatížen Petrovými problémy, přišel další šok. Petr se s ní rozešel. „Řekl mi, že se cítí mladý na závazky a chtěl by si ještě užívat s jinými ženami,“ popisuje důvod jejich rozchodu.

Co dělá špatně?
Není svému příteli rovnocennou partnerkou, a její muž se pak jako muž ani necítí (jak by pak pro něj mohla být ženou, že?). Tím, jak za partnera všechno řeší, se dostává do pozice jeho matky. A to pro (normální) muže prostě sexy být nemůže. Zřejmě bude Kateřina chybovat už hned na začátku, při výběru. Pravděpodobně trpí nějakým syndromem pečovatelky-zachranitelky, a tak si podvědomě hledá muže, kteří jsou problémoví a o které se pak ‚musí‘ starat.

Jste na tom stejně? Co s tím:
Uvědomte si, že muž se zkrátka potřebuje cítit, že je mužem, že prostě ‚všechno zvládne‘, i když je to sakra těžké. Určitě je dobré stát mu v těžkých chvílích po boku. Podporujte ho, ale pomáhejte jen tehdy, když o vaši pomoc skutečně stojí a když je to ve vašich silách a hlavně v kompetenci. Například, pokud nejste právnička, neřešte jeho soudní či jiné podobné spory. Tip: Zamyslete se podrobněji nad svou vztahovou minulostí. Byl problém v typech mužů, které jste si vybírala, nebo jste váš vztah sama dostala do nerovnováhy přílišnou horlivostí a obětavostí? Pokud se to týká výběru, buďte při něm příště obezřetná – pomůže vám například napsat si seznam špatných vlastností, které by váš partner rozhodně neměl mít. V druhém případě pak je asi problém ve vašem sebehodnocení. Uvědomte si, že vás druhý může (a měl by) mít rád nejen pro to, co pro něj děláte, ale (a především) proto, kdo jste. P. S. Určitě jste úžasná!