Javier Bardem (39) je mezi režiséry oblíbený nejen pro svůj výrazný  obličej a skvělé herectví, ale také pro výjimečnou schopnost ‚být chameleonem‘. Dokáže totiž s postavou dokonale splynout a přesvědčivě zahrát úplně kohokoli – manekýna, bohéma, homosexuálního básníka, fanatického inkvizitora, ambiciózního podnikatele, osudově zamilovaného romantika i chladnokrevného zabijáka. Bardem si extrémní a různorodé filmové role vybírá záměrně, protože ho obohacují. Baví ho pronikat do různých charakterů. ‚‚Snažím se v každé postavě najít část sebe. S každou z nich zažívám něco jako milostnou aférku. Musí to být láska na první pohled, je to jako s každou vášní,‘‘ říká Bardem.

Mluvím s otcem, i když už tu není
Bardem pochází z herecké rodiny. Odmalička se chodil dívat do divadla na svou matku Pilar a ve filmu poprvé vystupoval už v šesti letech. V pubertě se objevil v několika televizních seriálech a později s divadelním souborem kočoval po Španělsku. I přes tyto zkušenosti o kariéře herce zpočátku neuvažoval. Chtěl se stát malířem – v Madridu začal studovat výtvarné umění, ale školu nedokončil. Hrál také ragby na profesionální úrovni, ale přes všechna nadání nakonec stejně skončil u herectví. I přesto, že ho otec od kariéry herce zrazoval. ‚‚Otec si nemyslel, že herectví je skutečná práce. Miloval knihy a chtěl, abych byl spisovatelem, kterým se nakonec stal můj bratr. Než ale otec zemřel, smířil se s tím, co dělám. Dost často s ním mluvím. I když už se mnou není, vedeme spolu hovory o životě,‘‘ říká Bardem, kterého herectví zdá se zcela pohltilo. „Pořád jsem z toho blázen,‘‘ konstatuje.

Oscara mi vzal Gladiátor
Svou hereckou kariéru ‚na vážno‘ zahájil ve dvaceti letech, když hrál prostopášníka ve skandálním a nepříliš povedeném filmu Lulú a její věk. Od té doby už vyhrál několik cen Goya (nejvyšší španělské filmové ocenění), ale do povědomí světového publika se dostal až po deseti letech, když ve filmu Než se setmí ztělesnil kubánského básníka a spisovatele Reinalda Arenase, který byl doma pronásledován kvůli své homosexuální orientaci a po emigraci do USA přežíval v bídě, dokud v pokročilém stadiu AIDS nespáchal sebevraždu. Bardem se na náročnou roli pečlivě připravoval, dokonce odjel na Kubu, aby se naučil přízvuk a seznámil se s lidmi, kteří spisovatele osobně znali. Za roli byl nominován na Oscara, toho mu ale vyfoukl novozélandský kolega Russell Crowe s Gladiátorem. Nominace mu nicméně otevřela cestu na scénu světové kinematografie. Získal roli detektiva v režijní prvotině Johna Malkoviche Tanečník seshora a Miloš Forman si ho vybral pro roli  žádostivého a krutého inkvizitora Lorenza v Goyových přízracích. Ve snímku Láska za časů cholery si zahrál osudově zamilovaného romantika Florentina, který kvůli nenaplněné lásce vystřídá náruč několika stovek žen, a za roli chladnokrevného vraha v thrilleru bratrů Coenů Tahle země není pro starý získal – jako první španělský herec vůbec – Oscara (za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli). Naposledy jsme ho mohli vidět v novém filmu Woodyho Allena Vicky Cristina Barcelona, kde hraje bohémského malíře, který podlehne kouzlu dvou žen (ano, najednou…).

Když jde o soukromí, jsem divoký!
Javier vyrůstal se svou matkou Pilar a vztah k matce ovlivnil jeho pohled na ženy. ‚‚Vždycky jsem byl obklopen silnými ženskými osobnostmi a naučil jsem se je respektovat. Nejvíc mě přitahují právě vyrovnané ženy. Klidné, ale ne nudné. Když na ženě vidím vnitřní klid, je to pro mě sexy a nezáleží na tom, jak vypadá,‘‘ říká herec, který je v současnosti viděn ve společnosti své krajanky – herečky Penélope Cruz. Poprvé se potkali už v roce 1992 při natáčení filmu Šunka, šunka, kde hrál jejího nápadníka. Od té doby byli přáteli, ale loni, když spolu hráli ve filmu Vicky Cristina Barcelona, se mezi nimi rozhořela láska. Předtím měl Bardem čtrnáctiletý vztah s Christinou Pales, který se rozpadl před třemi lety. Své soukromí si Bardem před novináři pečlivě chrání. ‚‚S určitou daní, kterou popularitě musím zaplatit, počítám, ale pokud jde o soukromí, jsem nekompromisní. Jen proto, že natáčíte filmy, přece nemusí celý svět vědět, co děláte doma. Navíc to, co se napíše, může hodně ublížit. Najednou zjistíte, že se ptáte své partnerky, jestli vám věří, omlouváte se za něco, co se nestalo, nebo vás napadá, proč bych se měl omlouvat za něco, co je vymyšlené? Když mi někdo leze do soukromí, začnu být opravdu divoký,‘‘ říká herec, který o sobě také tvrdí, že má romantickou duši. ‚‚Jestli existuje osudová láska na celý život, nevím, ale všichni toužíme po tom, aby existovala, a bojujeme za ni. Je ale bohužel pravda, že skutečný život je daleko složitější než filmy.“

Dále na yellow.cz: 6 důvodů, proč je Robert Downey Jr. tak cool

Foto: archiv distributora (Vicky Cristina Barcelona)